O nás  

 

Na těchto stránkách najdete tato plemena. 

 

Havanský psík, Jorkšírský terriér, Pudl vícebarevný

 

Můžete se zde dočíst o jejich standardu, povaze, barevnosti a hlavně zde máte k dispozici mnoho fotografií, aby jste mohli vidět jak naše fenečky rostou a jejich štěňátka uvidíte od úplného narození až po dobu odchodu od matky, následně pokud nám jejich majitelé budou zasílat dále fotečky, můžete být svědky, jak se štěňátka mění v dospělé psy a feny.  

  

 Něco málo " O nás "

 Vítáme Vás v naší chovatelské stanici " Wild Angel "

Naše chovatelská stanice, které jsme dali název "Wild Angel" v češtině "Divoký anděl" vznikla v listopadu roku 2004.

Proč právě "Divoký anděl" vám vysvětlím později. A jak k tomu vůbec došlo?

Před lety, když mým dětem bylo asi 12 a 14 let jsme se jako rodina rozhodla pro koupi pejska s PP. Já chtěla kokršpaněla a manžel chtěl víceméně jen pudlíčka. A tak jsem trochu pátrala, ale dle toho co jsem od pejska očekávala, připadal v úvahu jen pudl. A tak jsme začali hledat fenečku a rozhodli jsme se pro stříbrnou barvu. Našli jsme štěňátka, měla je starší paní v rodiném domku a tak jsme se tam jeli podívat. Myslím, že tenkrát měla paní již poslední dvě fenečky, maličkou a takovou pěkně udělanou, ta se mi právě moc líbila. Pak jsme tam jeli ještě několikrát než jsme se rozhodli si štěně opravdu koupit. A tak jsme si naší fenečku konečně přivezli domů. Byla s PP, její jméno bylo Bessi, ale my ji začali říkat Bellinko.

Bellinka byla opravdu vyjímečná, tenkrát jsme ještě nevěděli, že při narození jsou stříbrňáci černí, a tak se nám z černého štěňátka pomalu klubala stříbrná holčička. Bellinku jsme sice nechali uchovnit, ale štěňátka jsme neměli. Jednou jsme se o to pokoušeli, ale to bylo Bellince již asi skoro 5 let, nepovedlo se. Bellinka bohužel ve svých 10 ti letech trochu onemocněla, musela se nechat vykastrovat a žila další rok. Celý život neměla takřka žádné problémy. Byla velmi hodná, mazlivá, všemu co jsme jí říkali, rozuměla. Pak náhle v necelých 11 ti letech se její zdravotní stav zhoršil a během pár dní jsme ji museli nechat uspat, abychom ji ušetřili velkých bolestí. Měla rakovinu plic. Její odchod jsme samozřejmě těžce nesli všichni, ale především já. Život bez pejska prostě nebyl ono !!!

Najednou se vám pod nohama nic nepletlo, nikdo vás nevítal, když se přišlo domů, bylo to prostě jiné a tak jsem se rozhodla si koupit další štěňátko. Hledání v časopisech a různých novinách mne tak trochu zachránilo od smutku a pláče, pudla jsem v té době nechtěla, protože jsem se bála, že bych nové štěně srovnávala s naší Bellinkou, a že by mi jej moc připomínala, a tak jsem hledala nové plemeno, podmínkou bylo aby nelínalo a váhově  bylo kolem 5 ti kg.

Našla jsem bišonky. Ze všech bišonků jsem si vybrala havanského psíka, kterého jsem vůbec neznala. A tak začalo obvolávání inzerátů, kde by se našla fenečka havanského psíka. Jedna chovatelka z Prahy v té době štěňátka zrovna neměla, ale umožnila mi návštěvu jejich havaňáčků, abych se podívala jak vlastně takový havaňáček vypadá. Štěně jsem našla kousek za Prahou u R.Grygarové, také u paní Malcové ale také v Praze u paní Ribatiové, kam jsme se jeli podívat. Měla jen jednu fenku a to bílosobolí, tenkrát 5ti týdenní. Fenečka se nám velmi líbila a tak jsme si ji zamluvili a za další tři týdny jsme si ji již vezli domů. Tenkrát byla velká zima a zrovna ještě náledí a tak jsem štěňátko velmi opatrovala, aby nám nenastydlo.

Fenka dostala jméno Celie Ribaty a je to naše Emilka, jak manžel říká, zakladatelka chovu :-) . S paní Grygarovou jsem několikrát mluvila po telefonu, také mi udělila pár dobrých rad, a já se jela jednou podívat na výstavu v Hagiboru, kde jsem se s paní Grygarovou osobně seznámila, a i s dalšími některými členy klubu havanského psíka. Ani nevím kde se vzal ten nápad si založit chovatelskou stanici, zřejmě to zapříčinilo seznámení s určitými lidmi, kteří chov. stanici vlastnili. A tak jsme vymysleli 6 názvů chovatelské stanice, které musíte mít, pro případ, kdyby již nějaký název existoval, aby vybrali další, a asi za tři měsíce nám přišlo schválení názvu " Wild Angel " , které jsme měli na prvním místě. A proč právě teda Divoký anděl? Stačilo se podívat na naši Emilku, to byl totiž náš divoký andílek.

Byla opravdu jako malá hodně divoká a temperamentní, na druhou stranu velký mazel a andílek. Temperamentní zůstala až do dnes  a myslím, že se již nikdy nezmění. A tak jsme nechali Emilku zbonitovat a plánovali první štěňátka. Na krytí jsme jeli za pejsek Zigem k paní Malcové do Velvar. Štěňátka byla opravdu krásná, narodila se 3 štěňátka a já jsem si to dostatečně užívala, jenže pak nastala doba odchodu. Samozřejmě, že jsem štěňátka oplakala a stýskalo se mi po nich, a tak jsme za nedlouho plánovali další vrh, a to opět se Zigouškem. To se Emilce narodilo pět krásných štěňátek. I tato, jsem dostatečně oplakala :-(. Vše co bylo spojené s nimi se mi líbilo a tak jsem se rozhodla v tom pokračovat dále.

Nikdy jsem neplánovala být chovatelkou, ale stalo se a já toho ani trochu nelituji, spíše lituji toho, že jsem nezačala dříve a to již s Bellinkou.

Jednou jsem se jela podívat do Kladna na výstavu, kde jsem se seznámila s paní Petrou Kristovou, která má chovatelskou stanici "Angel Navajo" ani nevím přesně jak k tomu došlo, ale začaly jsme se stýkat více, i když nás dělí 100 km. Myslím, že je málo chovatelů, kteří si vzájemně pomáhají, atd., a to především myslím chovatelé stejného plemene. Nám se to ale daří, jsem ráda, že jsem Petru poznala a že se stala součástí mého života a že ani velký věkový rozdíl nám v tom nepřekáží.

Od paní Grygarové jsem si nakonec koupila 9 ti měsíční Kamilku, a měla jsem tudíž druhého havaňáka. Jenže i přes to, že jsem pudlíčka pak nechtěla tak jsem na toto plemeno často vzpomínala. Jednou mne kontaktovala dívenka ohledně koupi štěněte, ale bohužel cena havanského psíka s PP byla pro ni vysoká, a tak musela hledat štěně bez PP. A tak jsem v té době též zabrousila do inzerce štěňátek a kochala se jimi, a pak jsem viděla černobílé štěňátko, samozřejmě to byla pudlička harlekýnka. Bylo ji tehdy asi 14 dní. Dříve jsem říkala, pokud si někdy pudličku pořídím bude to asi harlekýn, moc se mi líbili. A tak mi to nedalo, kontaktovala jsem chovatelku, holčička byla ještě volná, a během pár dní jsem si ji zamluvila a celých 6 týdnů se na ni těšila. No a aby třetí pejsek do rodiny manžela nepoložil, tak jsem to zaonačila tím, že jsem vlastně Britušku manželovi dala jako dárek, protože on na pudlíky byl vždy vysazený. A tak jednoho dne když vešel domů, našel malou Britušku ve velké krabici s cedulkou " Dárek pro tebe " a ovázanou mašlí, kde vyčuhovala její černá hlavička. No a pejsky jsme tedy měli již tři.

Nikdy v životě bych si nepomyslela, že jich ale bude jednou i víc...pak přišla Wikinka, která nyní žije již delší dobu v chovatelské stanici Angel Navajo, a také Deniska, kterou mi porodila Emilka a já si Denisku nechala. A tak jsme se snadno a rychle rozmnožovali :-) Také od paní Grygarové jsem koupila pejska, který žije právě u kamarádky P.Kristové ve spolumajitelství, která s ním chodí na výstavy, u nás k holkám by pejsek být nemohl.

V té době měla Petra doma štěňátka bišonků, fenku a pejska. Pejsek se prodal a fenečku zatím neměl nikdo zamluvenou, a jelikož se jí moc líbila, nečekala na někoho cizího, a přivezla mi ji jako dárek k nám domů. A když vám někdo dá malé krásné, chundelaté štěňátko jako dárek...tak to se přeci neodmítá :-) a tak se stalo, že přibylo další plemeno a to bišonek frisé. Po ní k nám přišla i Gínečka, její matka, jelikož ve smečce kde žila, ji bylo ubližováno. A tak jsme se rozrůstali stále dál, a dál...

Když Deniska přivedla na svět svá první 4 štěňátka, jako první porodila krásnou černou fenku se znaky a bylo jasno. Pokud bude vše ok, tak samozřejmě zůstane doma. Dali jsme ji jméno Judit Happy Princess a v této době je uchovněná, a až nastane čas, budeme plánovat štěňátka. Juditka je velmi vyjímečná fenečka. Je velmi hodná, poslušná, čistotná a také mazlivá, krom toho, že je opravdu velmi pěkná. Má krásně hustou kvalitní srst, na výstavách se dobře předvádí a rozhodčím se velmi líbí. Ale jelikož o výstavy nemáme moc zájem, Junior šampion nám zcela stačí, což nebyl velký problém a s výstavami se skončilo. Nyní je Juditka již ostříhaná a je vidět, že se jí to velmi líbí, protože se zbavila těžké, husté a teplé srsti. Je to sice velká škoda, protože v ní Juditka byla velmi krásná, ale krásná zůstala i nyní což vám doloží její budoucí fotky.

Jelikož jsem zjistila, že i přes to, že jsou havaňáci a bišonci skvělé plemeno, na pudla prostě nikdo z nich nemá. Tak to vidím já, po svých zkušenostech. Ale to neznamená, že by si každý měl vybrat jako svého miláčka pudla, každý má jiné nároky co od pejska vyžaduje, nebo co si přeje aby takový pejsek byl, a dle toho by také lidé měli vybírat. Tudíž ne jen dle vzhledu či trendu. 

Takže někomu bude vyhovovat bišonek, někomu zas havan, a někdo zatouží po pudlíčkovi. A jelikož pudlíky bych ráda chovala v budoucnosti, přibyla do naší smečky fenka od Britušky a to Bibione Brit Love. Vybírala jsem si ze tří štěňátek, zvítězila právě ona i když dlouho to vypadalo na Bellatrix. Nakonec ale zůstala Bibinka, je samozřejmě skvělá, mazlivá, poslušná, byla nejmenší ze všech a tak to nyní zatím vypadá že nebude trpasličí jako její maminka, ale že se přeřadí do rázu toy. Což nám spíše vyhovuje. Má krásné zbarvení po svém otci, a zřejmě po něm zdědila i pevnou stavbu těla. Bellatrix je u velmi hodné a milé paní a její celé rodiny, kteří se na ni těšili, i když do poslední chvíle nevěděli, jaká fenka bude jejich. Barbietta je vyšší než Bibione, její nová panička se na ni také velmi těšila, doufám, že ji nezklame, že u ní bude Babů šťastná. Najdete ji možná brzo na stránkách známé chovatelské stanice Angel Navajo :-) Kluci jsou u skvělých lidiček, Bondie má v rodině za kámoše právě havaňáka Kimečka, a Bertie zas krásného královského bílého pudla. Takže se mají skvěle a páníčci jsou s nimi spokojení. Jako první navštívil výstavu Bertie a jak jinak než že uspěl velmi dobře. Gratuluji a jen tak dál :-) 

Tak, a zde končím, kdo došel až sem, tomu děkuji za čas a trpělivost ale zároveň také gratuluji, že čtení nevzdal :-). Dále se vše dočtete již jen v " Aktualitách ". Všem přeji šťastnou ruku ve výběru pejska aby si zvolili toho co jim bude vyhovovat, a pokud to bude z naší chovatelské stanice, bude mi potěšením, že si štěňátko vyberete právě u nás. 

Co se týče naší chovatelské stanice, snažíme se štěňátka dobře socializovat, velmi brzo jsou zvyklé běhat po celém bytě, což je i dobré pro jejich socializaci. Jsou krmeni Purinou pro plan, ale pouze štěňátka která odchovávám. Štěňátka jsou pravidelně odčervovaná, jsou naočkovaná, nyní se budou již asi jen čipovat. Odchází od matky mezi 7-9 týdnem, pokud jsou zamluvení, a dostanou sebou pěknou výbavičku včetně granulek a hraček. Vítáme rádi hodné lidičky, kteří jsou schopni pejskovi poskytnout teplo domova a lásku, protože oni si to velmi zaslouží.

 

Naši jorci ...              

 

Cleopatra JIHOVÝCHODNÍ SLUNCE  - Pettynka. Již nějaký ten rok jsem nad jorkem přemýšlela, ale bála jsem se teriérské povahy, a tak jsem tento krok nikdy neudělala. Poslední měsíce mne to ale lákalo víc a víc a tak jsem často prohlížela stránky chovatelských stanic jorkšírů. Chtěla jsem tu nej...nej...fenečku a bylo mi jedno zda bude stát 10, 20, či 30 tis. Kč...ale jelikož jsem s tímto plemenem nebyla nikdy delší dobu v kontaktu, drželo mne to zpátky. Pár chovatelských stanic jsem oslovila, a ve dvouch jsem se byla i podívat. Tam byla štěňátka mladší, ale nyní vím, že určitě byla moc pěkná. A minulý týden jsem zahlédla inzerát na štěňata jorků a paní chovatelce jsem napsala. Měla volné dvě fenečky a tak jsem se na ně jela podívat. Jelikož paní Dáša chová ještě kočky plemene Sphynx, upoutaly mou pozornost. Jsem ráda, že jsem měla možnost je vidět na vlastní oči, pozorovat je a pohladit si je. Nakonec jsme se přece jen vrátily k jorkům :-). Štěňátka byla ze dvou vrhů a mne upoutal vrh C od feny Cany z Broskvového ráje.  

Klučík byl o něco větší a odvážnější než fenečka. Obě štěňata se mi velmi líbila a kdyby byla obě holčičího pohlaví, snad bych si je vezla domů obě. Cleopatra mne opravdu nadchla svoji roztomilostí a jejím vznešeným cupitáním :-) a tak nebylo těžké se rozhodnout a rozšířit naši chovatelskou stanici o toto plemeno.   

Paní Dáša mi zabalila Cleopatru do dečky a jelo se domů. Chvíli se chvěla, ale ne moc...doma jsem maličkou seznamovala s našima holkama postupně. Od nějhodnějších po ty dominantnější. Nakonec ale vše proběhlo velmi dobře, a večer už tady malá provokovala štěňata čínanů, kteří byli v ohrádce. Nejdříve se jich trochu bála, když na ohrádku skočili, ale brzo přišla na to, že na ní prostě nemůžou :-) a tak běhala sem tam, podél ohrádky...a oni s ní :-) bylo to opravdu velmi legrační, vzhledem k její velikosti.   

Po příjezdu domů malá vážila 1300gr...a nyní již něco málo přibrala...zdála se mi maličko plachá, ale vše se brzo srovnalo. Pohybuje se u nás volně jako kdyby se tu narodila. Je to malá chytrá mrška :-) a opravdu velmi legrační a roztomilá. Jak já, tak i manžel jsme z ní celý vedle...lituji toho, že jsem se k tomuto kroku, koupit si jorka, nerozhodla již dříve. Ještě neznám samozřejmě jejich povahu, budu doufat, že mne nezklame...a to vše ukáže čas.  

 

Cleopatra je sice hezké jméno, ale poměrně dlouhé, a tak jsem přemýšlela, jak bychom ji mohli říkat...nakonec mi na ní sedělo jméno - Petty, Pettynka...hned druhý den na toto jméno začala Cleopatra slyšet, velmi mne to překvapilo, že tak brzo věděla že volám právě na ní když jsem vyslovila jméno "Petty". 

 

Velké holky musím samozřejmě chvílema krotit, aby Pettynku nepřeválcovaly, ony si s ní chtějí hrát, jen zřejmě nechápou, že jsou přece jen na ní dost velké.  

 

Také jsem zjistila, že parametry psa pro uchovnění tohoto plemene nejsou tak jednoduché. Takže to také ukáže čas, zda nám to vyjde, či ne. Možné je vše a já jsem s tím smířená. 

 
 
Pettynka byla zdárně uchovněná a také již měla svá první tři štěňátka, dvě holčičky a chlapečka. Štěňátka dostala jména Badys, Badynel a pejsek je Bryan, který našel domov u pana Miroslava v Praze. Badynel je mimo Prahu a již přerostla svoji kámošku, která s nimi bydlí a Badys zatím zůstává v naší chovatelské stanici. Není to žádné tintítko, tak uvidíme co bude do budoucnosti.
 
Naše jorčí smečka se rozrostla o další fenky. O Gracii, tříletou fenku, která u nás odchovala své jedno štěňátko, a to Adámka, také o malou Inettku, která bohužel je již v psím nebíčku a osud se k ní krutě zachoval :-( ,  moc na ní vzpomínám a nikdy nezapomenu, a v roce 2012 u nás našla domov fenka Kettynka, ve věku 9 ti měsíců. V březnu 2013 jí bude rok, a čeká ji uchovnění. Jorkové mne opravdu hodně uchvátili a rozhodně nelituji, že jsem se nebála si toto plemeno pořídit.
 
 

 

Obsah a úprava
Dagmar Kolísková

Návštěv celkem:
Návštěv dnes:

běží na systému
Website Baker

2004 - 2016
WildAngel.cz