O nás  

Vítáme Vás v naší chovatelské stanici " Wild Angel "

Naše chovatelská stanice, které jsme dali název "Wild Angel" v češtině "Divoký anděl" vznikla v listopadu roku 2004.

Proč právě "Divoký anděl" vám vysvětlím později. A jak k tomu vůbec došlo?

Před lety, když mým dětem bylo asi 12 a 14 let jsme se jako rodina rozhodla pro koupi pejska s PP. Já chtěla kokršpaněla a manžel chtěl víceméně jen pudlíčka. A tak jsem trochu pátrala, ale dle toho co jsem od pejska očekávala, připadal v úvahu jen pudl. A tak jsme začali hledat fenečku a rozhodli jsme se pro stříbrnou barvu. Našli jsme štěňátka, měla je starší paní v rodiném domku a tak jsme se tam jeli podívat. Myslím, že tenkrát měla paní již poslední dvě fenečky, maličkou a takovou pěkně udělanou, ta se mi právě moc líbila. Pak jsme tam jeli ještě několikrát než jsme se rozhodli si štěně opravdu koupit. A tak jsme si naší fenečku konečně přivezli domů. Byla s PP, její jméno bylo Bessi, ale my ji začali říkat Bellinko.

Bellinka byla opravdu vyjímečná, tenkrát jsme ještě nevěděli, že při narození jsou stříbrňáci černí, a tak se nám z černého štěňátka pomalu klubala stříbrná holčička. Bellinku jsme sice nechali uchovnit, ale štěňátka jsme neměli. Jednou jsme se o to pokoušeli, ale to bylo Bellince již asi skoro 5 let, nepovedlo se. Bellinka bohužel ve svých 10 ti letech trochu onemocněla, musela se nechat vykastrovat a žila další rok. Celý život neměla takřka žádné problémy. Byla velmi hodná, mazlivá, všemu co jsme jí říkali, rozuměla. Pak náhle v necelých 11 ti letech se její zdravotní stav zhoršil a během pár dní jsme ji museli nechat uspat, abychom ji ušetřili velkých bolestí. Měla rakovinu plic. Její odchod jsme samozřejmě těžce nesli všichni, ale především já. Život bez pejska prostě nebyl ono !!!

Najednou se vám pod nohama nic nepletlo, nikdo vás nevítal, když se přišlo domů, bylo to prostě jiné a tak jsem se rozhodla si koupit další štěňátko. Hledání v časopisech a různých novinách mne tak trochu zachránilo od smutku a pláče, pudla jsem v té době nechtěla, protože jsem se bála, že bych nové štěně srovnávala s naší Bellinkou, a že by mi jej moc připomínala, a tak jsem hledala nové plemeno, podmínkou bylo aby nelínalo a váhově  bylo kolem 5 ti kg.

Našla jsem bišonky. Ze všech bišonků jsem si vybrala havanského psíka, kterého jsem vůbec neznala. A tak začalo obvolávání inzerátů, kde by se našla fenečka havanského psíka. Jedna chovatelka z Prahy v té době štěňátka zrovna neměla, ale umožnila mi návštěvu jejich havaňáčků, abych se podívala jak vlastně takový havaňáček vypadá. Štěně jsem našla kousek za Prahou u R.Grygarové, také u paní Malcové ale také v Praze u paní Ribatiové, kam jsme se jeli podívat. Měla jen jednu fenku a to bílosobolí, tenkrát 5ti týdenní. Fenečka se nám velmi líbila a tak jsme si ji zamluvili a za další tři týdny jsme si ji již vezli domů. Tenkrát byla velká zima a zrovna ještě náledí a tak jsem štěňátko velmi opatrovala, aby nám nenastydlo.

Fenka dostala jméno Celie Ribaty a je to naše Emilka, jak manžel říká, zakladatelka chovu :-) . S paní Grygarovou jsem několikrát mluvila po telefonu, také mi udělila pár dobrých rad, a já se jela jednou podívat na výstavu v Hagiboru, kde jsem se s paní Grygarovou osobně seznámila, a i s dalšími některými členy klubu havanského psíka. Ani nevím kde se vzal ten nápad si založit chovatelskou stanici, zřejmě to zapříčinilo seznámení s určitými lidmi, kteří chov. stanici vlastnili. A tak jsme vymysleli 6 názvů chovatelské stanice, které musíte mít, pro případ, kdyby již nějaký název existoval, aby vybrali další, a asi za tři měsíce nám přišlo schválení názvu " Wild Angel " , které jsme měli na prvním místě. A proč právě teda Divoký anděl? Stačilo se podívat na naši Emilku, to byl totiž náš divoký andílek.

Byla opravdu jako malá hodně divoká a temperamentní, na druhou stranu velký mazel a andílek. Temperamentní zůstala až do dnes  a myslím, že se již nikdy nezmění. A tak jsme nechali Emilku zbonitovat a plánovali první štěňátka. Na krytí jsme jeli za pejsek Zigem k paní Malcové do Velvar. Štěňátka byla opravdu krásná, narodila se 3 štěňátka a já jsem si to dostatečně užívala, jenže pak nastala doba odchodu. Samozřejmě, že jsem štěňátka oplakala a stýskalo se mi po nich, a tak jsme za nedlouho plánovali další vrh, a to opět se Zigouškem. To se Emilce narodilo pět krásných štěňátek. I tato, jsem dostatečně oplakala :-(. Vše co bylo spojené s nimi se mi líbilo a tak jsem se rozhodla v tom pokračovat dále.

Nikdy jsem neplánovala být chovatelkou, ale stalo se a já toho ani trochu nelituji, spíše lituji toho, že jsem nezačala dříve a to již s Bellinkou.

Jednou jsem se jela podívat do Kladna na výstavu, kde jsem se seznámila s paní Petrou Kristovou, která má chovatelskou stanici "Angel Navajo" ani nevím přesně jak k tomu došlo, ale začaly jsme se stýkat více, i když nás dělí 100 km. Myslím, že je málo chovatelů, kteří si vzájemně pomáhají, atd., a to především myslím chovatelé stejného plemene. Nám se to ale daří, jsem ráda, že jsem Petru poznala a že se stala součástí mého života a že ani velký věkový rozdíl nám v tom nepřekáží.

Od paní Grygarové jsem si nakonec koupila 9 ti měsíční Kamilku, a měla jsem tudíž druhého havaňáka. Jenže i přes to, že jsem pudlíčka pak nechtěla tak jsem na toto plemeno často vzpomínala. Jednou mne kontaktovala dívenka ohledně koupi štěněte, ale bohužel cena havanského psíka s PP byla pro ni vysoká, a tak musela hledat štěně bez PP. A tak jsem v té době též zabrousila do inzerce štěňátek a kochala se jimi, a pak jsem viděla černobílé štěňátko, samozřejmě to byla pudlička harlekýnka. Bylo ji tehdy asi 14 dní. Dříve jsem říkala, pokud si někdy pudličku pořídím bude to asi harlekýn, moc se mi líbili. A tak mi to nedalo, kontaktovala jsem chovatelku, holčička byla ještě volná, a během pár dní jsem si ji zamluvila a celých 6 týdnů se na ni těšila. No a aby třetí pejsek do rodiny manžela nepoložil, tak jsem to zaonačila tím, že jsem vlastně Britušku manželovi dala jako dárek, protože on na pudlíky byl vždy vysazený. A tak jednoho dne když vešel domů, našel malou Britušku ve velké krabici s cedulkou " Dárek pro tebe " a ovázanou mašlí, kde vyčuhovala její černá hlavička. No a pejsky jsme tedy měli již tři.

Nikdy v životě bych si nepomyslela, že jich ale bude jednou i víc...pak přišla Wikinka, která nyní žije již delší dobu v chovatelské stanici Angel Navajo, a také Deniska, kterou mi porodila Emilka a já si Denisku nechala. A tak jsme se snadno a rychle rozmnožovali :-) Také od paní Grygarové jsem koupila pejska, který žije právě u kamarádky P.Kristové ve spolumajitelství, která s ním chodí na výstavy, u nás k holkám by pejsek být nemohl.

Jelikož jsem zjistila, že i přes to, že jsou havaňáci a bišonci skvělé plemeno, na pudla prostě nikdo z nich nemá. Tak to vidím já, po svých zkušenostech. Ale to neznamená, že by si každý měl vybrat jako svého miláčka pudla, každý má jiné nároky co od pejska vyžaduje, nebo co si přeje aby takový pejsek byl, a dle toho by také lidé měli vybírat. Tudíž ne jen dle vzhledu či trendu.

Tak, a zde končím, kdo došel až sem, tomu děkuji za čas a trpělivost ale zároveň také gratuluji, že čtení nevzdal :-). Dále se vše dočtete již jen v " Aktualitách ". Všem přeji šťastnou ruku ve výběru pejska aby si zvolili toho co jim bude vyhovovat, a pokud to bude z naší chovatelské stanice, bude mi potěšením, že si štěňátko vyberete právě u nás. 

Co se týče naší chovatelské stanice, snažíme se štěňátka dobře socializovat, velmi brzo jsou zvyklé běhat po celém bytě, což je i dobré pro jejich socializaci. Jsou krmeni Purinou pro plan, ale pouze štěňátka která odchovávám. Štěňátka jsou pravidelně odčervovaná, jsou naočkovaná, nyní se budou již asi jen čipovat. Odchází od matky mezi 7-9 týdnem, pokud jsou zamluvení, a dostanou sebou pěknou výbavičku včetně granulek a hraček. Vítáme rádi hodné lidičky, kteří jsou schopni pejskovi poskytnout teplo domova a lásku, protože oni si to velmi zaslouží.